Slaměné balíky jako stavební materiál

26.11.2013 16:48

Balíky slámyPoužívání slaměných balíků jako stavebního materiálu u nás není  již žádnou novinkou. Sláma v balících se čím dál víc používá především kvůli svým tepelněizolačním vlastnostem, dostupnosti a faktu, že se jedná o obnovitelný přírodní materiál. V české legislativě si sice cestu razí relativně pomalu, ale její výhody a příklady použití ukazují, že s ní jako se stavebním materiálem lze počítat.
Vždy je však nutné mít na paměti, že ani použití slaměných balíků a slámy jako takové není všespásné a že stavbu ze slaměných balíků je nutné promyslet, pečlivě naplánovat a poradit se s odborníky. Po neuváženém rozhodnutí a prvotním nadšení může totiž přijít trpké vystřízlivění.

 

 

 

 

 

 

Důvody proč stavět ze slaměných balíků jsou především následující:

  1. dobrá tepelná izolace - minimální náklady na vytápění domu;
  2. nízká pořizovací cena  - vůbec nejlevnější tepelná izolace;
  3. dobrá tepelná stabilita – díky vyšší hustotě a vyšší tepelné kapacitě oproti ostatním izolačním materiálům se v létě interiér slaměného domu tak snadno  nepřehřívá;
  4. minimální ekologická stopa – minimální množství zabudované energie, z 99,88 % přírodní materiál (1,2 kg polypropylenového provázku na 1 tunu balíků slámy), možnost zkompostování a vrácení na pole po dosloužení stavby;
  5. dostupnost – lze stavět z běžných zemědělských balíků, které jsou k dostání v blízkosti stavby;
  6. dlouhá životnost – pokud je sláma uchována v suchu, její životnost se počítá na staletí;
  7. dostatečná ohnivzdornost – testy požární odolnosti stanovují ohnivzdornost stěn ze slaměných balíků v závislosti na zvoleném konstrukčním systému a míře slisování slámy na 60 - 220 minut. Normový požadavek je 15 minut na každé podlaží, tzn. 30 minut pro běžný rodinný dům s obytným podkrovím.
  8. zdravé vnitřní prostředí – žádné toxické látky při stavbě ani po zabudování (nutno však přiznat, že při stavění z balíků se práší);
  9. je to moderní a zároveň nadčasové; člověk má dobrý pocit z toho, co, proč a jak činí v širších souvislostech;
  10. podpora místní ekonomiky, místního sedláka.

Okolnosti, které mohou od použití slámy jako stavebního materiálu odradit, lze shrnout do následujících:

  1. výrobu balíků je nutné si pohlídat (ne každá balíkovačka je vhodná nebo vhodně seřízená);
  2. lisování slámy a její převoz na pozemek ovlivňují klimatické podmínky;
  3. obtížné skladování slámy, např. při přípravě na aplikaci v následujícím roce;
  4. celková větší tloušťka stěn při použití slaměných balíků (běžně 0,5 m);
  5. pracnost při provádění (tu však u většiny stavebníků vyvažuje radost z práce na svém zdravém přírodním domě).

Ve výčtu nevýhod omezujících použití záměrně není uvedeno sežrání slámy hlodavci, shnití a ani hořlavost (viz výše). Tyto předsudky slámu provázejí, nicméně o opodstatněné obavy se nejedná.
Konstrukce s použitím slámy se běžněji než u nás realizují např. v Rakousku, USA, Anglii a dalších zemích, kde se používá i jako nosný stavební materiál. Ve Švýcarsku se z „nosné slámy“ staví dokonce vícepatrové budovy.
O vlastnostech slámy lisované do balíků, ve vazbě na tepelněizolační vlastnosti a vlhkost, podrobně pojednává článek s názvem Využití slámy ve stavebních konstrukcích – šíření tepla a vlhkosti, jehož autory jsou Petr Hamšík, Daniel Grmela a Danuše Čuprová. Autoři se stavěním ze slámy dlouhodobě zabývají. Dan Grmela bude o slaměných domech a dalších tématech hovořit na konferenci Přírodní stavby od A do Z. Zároveň zde vystoupí i řemeslník a průkopník nosné slámy u nás Jakub Wihan. Oba přednášející pak budou připraveni zodpovědět dotazy účastníků a podělit se o zkušenosti s navrhováním a prováděním staveb s použitím slámy a slaměných balíků.

Nebojme se slámy a dejme se zodpovědně do díla.

 

Použití nosné slámy na stavbu domu zdroj: web Jakuba Wihana