Jak jsme vybírali pozemek - aneb cesta k přírodnímu stavitelství

Na těchto stránkách jste se mohli dozvědět něco málo o mé osobě. Pro tento příspěvek je důležité asi pouze toto: Jsem vystudovaný stavební inženýr, který se ve své praxi zabývá vším co je spojené se stavbami. Tedy navrhováním, povolováním, kontrolou realizací, posudky, prodejem domů. To vše v oblasti klasického konvenčního stavitelství, tedy beton, cihly, sklo, prefabrikáty, kov apod. To se ale jednou změnilo a já jsem zájem o konvenční stavitelství rozšířil na zájem o přírodní stavitelství. Může za to jedna kniha a souhra náhod. A kdyby mi někdo před jejím přečtením řekl, že je to možné, asi bych mu nevěřil. Tou knihou jsou Ekozahrady od Jaroslava Svobody. Ano, přes zahrady k přírodnímu stavitelství. Bylo to asi tak.

V roce 2010 se nám narodilo první dítě a my jsme začali intenzivněji pátrat po pozemku, kde bychom se chtěli napevno usadit a děti zde vychovávat. Hledali jsme asi rok a půl a nakonec jsme koupili pozemek o rozloze 1500m2 kousek od Brna v poklidné dědině v blízkosti lesů. V té době jsem si říkal, jak velký je to pozemek a že zde bude dostatek prostoru pro následné realizace. Běžně byly v nabídkách pozemky od 400-800m2 a já sám jsem pro jednoho developera takové prodával, takže toto byl pro mě lán. Jednalo se o bývalé pole, které obec rozdělila a prodala místním. Celkem zvláštním způsobem se tento pozemek dostal do běžné nabídky realitek a tedy i k nám. Byla to tedy holina, kde rostla jedna mladá náletová břízka a asi tři 2 leté borovičky, tedy v podstatě holina z vyžilého pole.

fotka z první návštěvy pozemku

Nelenil jsem a navrhl dům, který by zde bylo možné postavit. Vyřešil jsem drobné detaily a kolize ve stavbě a s dílem jsem byl celkem spokojený. Pak jsem to prezentoval mojí ženě a výsledkem bylo konstatování, v podstatě z obou stran, "hmm dům". Nic víc a nic míň, než běžný rodinný dům. Proč ne. Od té doby se chvíli nic nedělo.

takhle nějak to mohlo dopadnout...

Na holině jsem v první řadě postavil přístřešek, to aby se tam bylo možné schovat před deštěm a slunkem. Přístřešek se myslím celkem povedl a jeho konstrukce by dost jednoduchá. Akátové kmeny a na nich střecha. V té době jsme shodou okolností řešili i svatbu a vybírali jsme místo pro obřad. Po zvažování různých variant jsme se nakonec vzali pod tímto přístřeškem. Bylo to příjemné i když trochu pršelo... Abych se vrátil k té knize. Na jedné návštěvě mi kamarád ukázal knihu o ekozahradách, bylo to v době, kdy jsem přemýšlel, jak zúrodnit to vyžilé pole a jak začít něco pěstovat na prvním vlastním pozemku. Když jsem pak doma knihu pročítal a sledoval jsem organické přírodní tvary, najednou mě popadla chuť nakreslit náš dům úplně jinak. Sedl jsem a začal dělat skici úplně jiného domu. Když jsem to pak ukázal ženě byla její reakce úplně odlišná, než v prvním případě. Z návrhu byla nadšená a i já jsem cítil velkou svobodu a radost při jeho kreslení. Později jsem absolvoval dva kurzy u Jardy Svobody a návrh domu prodělal řadu změn a přepracování. Jeho výsledná podoba je nakonec úplně jiná, než první organický tvar. O tom ale v jiném příspěvku.

první organický půdorys

Když už měl mít dům nekonvenční tvar, blízký přírodní architektuře bylo pak na snadě, že bude i z přírodních materiálů postaven. Tím se odstartovala má cesta k přírodnímu stavitelství. To se psal rok 2012.

Jak je to tedy s tím pozemkem a jak neudělat chybu při jeho výběru

Teď už vím, že 1500m2 nic není a že bychom brali klidně 1ha. Nicméně ničeho nelituji a jsem rád, za to co máme, máme to tam rádi. V životě se člověk může učit od nejrůznějších podnětů a příhod a i výběr pozemku může být tím co nás učí. Zřejmě nelze vymyslet postup a návod, jak vybrat ten nejideálnější pozemek a jak se zaručeně nesplést. Nicméně pár praktických rad ze své praxe bych pro začátek měl. Trochu jsem o tomto tématu mluvil na konferenci (Přírodní stavby od A do Z) a budu mluvit v Praze na fetivalu evolution. Nyní to zkusím trochu rozebrat.

Dle mého názoru je při výběru pozemku nutné zjistit dvě zásadní věci !

1) Poznat svůj pravý záměr - kriticky a upřímně k sobě samému

2) Zjistit všechny dostupné technicko-legislativní souvislosti pojící se s danou parcelou

Ta první věc je myslím, daleko složitější, než ta druhá.

Ono totiž poznat svůj pravý záměr vyžaduje opravdovou upřímnost k sobě samému a odvahu podívat se do svého nitra. Navíc to udělat v rámci celé rodiny. Tedy U sebe u partnera, případně u dětí. Na daném místě budete mít domov všichni! Je dobré své plány nepřehánět a být nohama na zemi, navzájem si sepsat to, co byste chtěli na daném místě dělat a co od toho očekáváte. Co vlastně očekáváte od toho, že se přestěhujete a nebo od toho, že si místo bytu pořídíte kus vlastní země. Osobně zastávám ten názor, že každý by měl mít možnost pořídit si svůj kus země, za který by zodpovídal. Důvodů je spoustu, některé např. ve filmu Living Lightly. (doporučuji shlédnout plnou verzi) Nicméně při stanovení svého záměru můžete dojít i k názoru, že mít svůj vlastní kus země není pro vás nebo alespoň ne pro teď. Nic není dogma, ani to že je je nutné nebo dobré mít vlastní pozemek - ne pro každého. Šťastný může být člověk i bez pozemku v bytě.

Odhalování opravdového záměru může být někdy nelehké a nejasné. Místo otázek typu co chci, kam směřuji, co je moje se dá na věc podívat z opačné strany, tedy co nechci, co moje není a co se mi nelíbí. Když ořežeme ze svého života právě věci, které se nám nelíbí (na nás samých a na našem přístupu) a které nechceme dělat, zbyde nám jen to, co chceme dělat a co je naší podstatou. Tedy i touto cestou lze dojít ke svému pravému záměru, kterým může být právě zjištění toho, že mít vlastní pozemek nemusí být pro mě to pravé ořechové. Nebojem si tento přístup dovolit a s odvahou jej poznat. Když máte vyřešený svůj záměr můžete se pustit do hledání pozemku. Někdy to bývá tak, že on si najde spíše vás...

Tím se dostávám k té druhé věci a tou jsou spíše praktické rady, na co si dát pozor při výběru pozemku a jak mu vyjít vstříc. Pozemek se dá hledat několika způsoby. Podle lokality, kde se vám líbí, podle parametrů, které by měl pozemek splňovat, na základě doporučení apod. Já osobně preferuji cestu přes lokalitu, která vás nějakým způsobem oslovuje. Může to být krajina, mohou to být lidé, kteří tam žijí, podnebí, ale i daleko praktičtější věci jako je dostupnost do škol, zaměstnání apod. Nejčastěji se hledá na realitních serverech, ale i na obecních úřadech (u starostů), u místních obyvatel, u známých, zkrátka kde se dá. Pakliže kápneme na pozemek, který zapadá do našeho záměru měli bychom prověřit několik skutečností. Níže uvádím hlavní z nich:

  • Zjistit, zda má obec územní (regulační) plán - poté se do něj podívat a seznámit se s regulativy, které dané území postihují, zároveň se podívat na plánovaný rozvoj obce a budoucí stavby v okolí, průběh inženýrských sítí apod.

  • Není-li územní plán - zajistit oblast zastavěného území obce v případě, že se pozemek nenachází v zastavěném území prověřit, zda do něj lze zařadit (nejlépe u starosty a na st. úřadě)

  • Zjistit průběhy inženýrských sítí - některé (většina) by měla být zakreslena v územním plánu, nicméně zde nemusí být aktuální trasy a nemusí zde být všechny. Začít na obecním úřadě a pak si vyžádat průběh od správců jednotlivých sítí (někteří poskytují tyto informace přes webové aplikace).

  • Navštívit katastr nemovitostí, osobně - od 1.ledna 2014 (se změnou zákonů) se dle mé zkušenosti v internetové aplikaci zobrazují některé informace s velkým zpožděním, nebo až po provedení zápisu. Na katastru je nutné zjistit, zda na pozemku není nějaká zástava, věcné břemeno či jiná omezení. Většinou postačí výpis LV (listu vlastnictví). Dále se pak pokusit zjistit, jakým způsobem nabyli pozemek předchozí vlastníci, tzv. nabývací tituly.

  • Navštívit stavební úřad - zjistit jestli bude možné váš záměr na daném místě zrealizovat a jak se na to dívají místní úředníci. Pro tento krok existuje institut územně plánovací informace, kterou je stavební úřad povinen poskytnout.

  • Seznámit se se sousedy - to velmi doporučuji. Ve své praxi řeším i případy, kdy jsou sousedé rozhádaní a navzájem si natolik škodí (i legislativně při povolování staveb), že je snad lepší dané místo opustit a začít jinde.

  • Navštívit obecní úřad a pana/paní starostu/ku - zkrátka seznámit se s obcí a dojít se představit. Trošičku tak poznáte, jak to v obci chodí a jak by se vám tam mohlo bydlet. Budete i rychleji přijati, když se navzájem poznáte.

Může se zdát, že je toho hodně, ale doporučuji to opravdu absolvovat. Koupě pozemku není koupě trička, není to ani koupě auta. Navíc jestliže to člověk běžně nedělá, mohl by z toho mít těžké spaní.

V uvedeném výčtu jsem neuvedl jednu věc, která je velice zásadní a to je subjektivní pocit z daného místa. Je to v podstatě to, na základě čeho se rozhodujeme. Někteří z nás mají natolik otevřenou intuici, že ostatní věci ani nepotřebují zjišťovat. Stačí na místo přijít procítit to a vědět. Následně vyjde najevo, že vše ostatní je v pořádku a podnikání dalších kroků je jen jakousi kontrolou. Zkrátka zjistit, jestli se nám na daném místě bude líbit. Doporučuji také těchto míst navštívit víc a pocity nechat uležet.


Podobně jsme při koupi postupovali i my. Daný pozemek jsme celkem dlouho vybírali, i když jsme jich osobně zas tolik neviděli. Většinu jsem odfiltroval při zjišťování dostupných informací přes internet. Ale když jsme narazili na ten "náš" šlo to najednou celkem rychle. S financováním nám pomohli rodiče, takže jsme měli cestu otevřenou. Když jsem pak na dané místo přijel, už mi bylo celkem jasné, že pokud bude vše v pořádku, tak tam zůstanem. Zatím se tam chystáme :)

Pokud máte pochybnosti ohledně výběru pozemku, zkuste se poradit s nějakým odborníkem, nebo někým komu věříte. Nechte si čas na uležení pocitů, ale zas příliš neotálejte a především poslouchejte svá srdce.

Přeji šťastnou ruku při výběru...

 

 

Diskuze k článku: Jak jsme vybírali pozemek

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek